Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 7. 2015 Radovánek se nám zamiloval do Barušky, takže spolu v poslední době tráví celkem dost času :-) Barča to tak nějak snáší a proměňuje se nám v most, silnici, předložku a občas v prchající chlupatou kouli :-)

 

29. 12. 2014 I když nezbývá skoro žádný čas na psaní aktualit, vězte, že jsme živi a zdrávi! Naše pětičlenná smečka den za dnem užívá všechna báječná dobrodružství, která má k dispozici! :-)))

 

21. 6. 2013 Ta šílená horka nás začínají trošku unavovat - většinu dne se ukrýváme doma za staženými žaluziemi a pospáváme (raději s bezpečným odstupem, aby nám nebylo ještě tepleji)... Už se nemůžeme dočkat těch slibovaných dešťů a ochlazení :-)

 

4. 4. 2013 Tak jsme všichni konečně přestěhovaní, pejsci mají víc místa na pelíšky a páníčci na svoje hračky :-) Všichni vypadají moc spokojeně, a už máme i nové kamarády z okolních domků :-)

 

8. 10. 2012 Celé léto jsme trávili procházkami po lese, koupáním, výlety... A v září jsme se vypravili na týdenní dovolenou do Českého ráje. Bydleli jsme pěkně všichni pospolu v jedné chatce - pesánci nám již druhý den celí mokří a zabahnění poskákali postele, tudíž už nebylo třeba do konce týdne nic řešit :-))) Všichni jsme se výborně bavili, vylepšili si kondičku a přivezli si spousty zážitků a poučení, že i městský pes se může z minuty na minutu proměnit v kamzíka (a kouli plnou bahna a větví, ale to zas až taková novinka nebyla :-) ), nebo v mokrou zelenou věc plnou vodních řas a jiných lahůdek.

 

14. 5. 2012 Užíváme si další jarní romance mezi Barunkou a Bertíkem - zajímalo by mě, proč jim to nechce vydržet i po Bářině hárání?? :-D

Tento víkend jsme se rozhodli Bertíka pasovat na psa vodáckého - a akce dopadla nad očekávání! Nejen že jsme se všichni krásně vyspali ve stanu (což byla taky premiéra), Bertík si skvěle zaplaval a všichni zúčastnění se do něj zamilovali! Dokonce nás ani nepřinutil vystoupit z lodi poněkud ve spěchu a světe div se!!!! Byl natolik uvědomělý, že večer vždycky před spaním uschnul, což od něj jako jeho spolustanující považujeme za více než solidní :-))) Děkujeme :-)

 

17. 3. 2012 Krajská výstava psů Vyškov (rozhodčí Ing. Leoš Jančík)

Barushka Shanti Navaro: V1, Vítěz třídy

Tříletá fena s hezkou hlavou, oko a ucho standard, nůžkový skus, korektní krk, stand. hřbet a hruď, korektní úhlení a pohyb, srst je správné struktury. Fena má nadlepšenou výživovou kondici.

 

Zero Basic Schönez: V1, Vítěz třídy

Dvouletý pes, stand. hlavy, oko tmavé, ucho standard, nůžkový skus, standardní krk, trochu delší ve formátě, ocas korektní, nepatrně volný loket v pohybu. Srst standard.

 

...a tak už víme, že se výstav nemusíme až tolik bát :-) Vždycky jsme se na každou výstavu strašně dlouho a pečlivě chystali, a nakonec jsme kvůli strachu z neúspěchu nikam nejeli... Na tuhle jsme se nechystali vůbec a do posledního dne jsme se svíráním v žaludku přemýšleli, jestli radši neoželet zápisné a nejít se někam jen tak proběhnout. Nakonec jsme zvládli všechno, a ještě něco navrch - jsme nesmírně pyšní, že to tak pěkně dopadlo!!! :-)

Kvůli podivnému uspořádání výstavy bohužel nemáme žádné výstavní fotky, ale myslím si, že ty přírodní se tady budou stejně vyjímat lépe :-D

 

10. 3. 2012 Zero Basic Schönez slaví své druhé narozeniny! :-)

 

20. 2. 2012 Před 14 dny měli pejskové dovolenou - jeden si užíval výlety na Vysočinu a po brněnských Žabinách, druhý (tedy spíše druhá :-)) prozkoumával zákoutí Velké Bíteše. Páníčci se mezitím věnovali seberozvoji v Maďarsku, aby měli další týden dost energie na všechno to zimní venčení a procházkování a rozpouštění ledových koulí... Chlupatých ledových koulí :-))

Momentálně se pesánci věnují podpoře paničky po psychické i fyzické stránce, a ona si na nich na oplátku zkouší muchlací, česací a výcvikové novinky - všestranná spokojenost!!!

 

19. 12. Abychom byli pod stromečkem všichni patřičně krásní, tak se necháváme postupně stříhat - nejdřív panička, dneska Barunka (přeci jen mají dámy přednost - a taky víc "vlasů" :-D), a ve středu Bertík :-)) Po upravení dodáme nějaké ty nové fotky :-)

 

17. 11. Kvůli pracovnímu nasazení páníčků se toho teď u nás moc neděje, takže všichni toužebně čekáme na čas, kdy skončí nařízené přesčasy, a naše smečka se opět vrátí k dlouhým procházkám...

 

7. - 16.10. V tomto termínu jsme se poflakovali po naší oblíbené Vysočině - nebylo dne, kdy by si pejsci (tedy spíš Bertík, následovaný zvědavou Baruškou :-)) ) neprohnali alespoň 2-8 kusů vysoké. Jednoduše řečeno, skvělá dovolená pro všechny zúčastněné, a kupodivu se ani nikomu nic nestalo (přestože se panička učila sekat dříví... a uletělo jí topůrko... a narazila na několik suků... a nešlo jí mířit...).

 

24. a 25. 9. V sobotu jsme se proháněli po bažantnici v nedalekých Želešicích, a v neděli jsme si dali krásnou dlouhou ranní procházku po jundrovském lese. Bertík si zase po dlouhé době zasloužil vykoupání (byl blahem bez sebe, málem mi utekl z vany :-D), a Barunka mi předvedla, jak se v ní po třetím roce života probudila nesmírná touha po nošení klacků :-O

 

18. 9. Opět víkend na Vysočině - tentokrát plný práce. To aby se nám tam o říjnové dovolené hezky odpočívalo, když jsme si na to vyhradili celý týden! :-)

V sobotu jsme si udělali krásnou vycházku na Lucký vrch (mimochodem fotky z loňského podzimu s Barunkou jsou pořízeny právě tam), a neděli jsme já s Barinkou zasvětily hraní na flétnu na louce - Barbuška hlídala, a pak jsme si obě na chvilku schruply :-) A po té chvilce nás vypátral Bertík, takžeee... jsme se pak váleli a muchlali hromadně! :-))) No, a protože se mi povedlo Barču (jako jediného suchého psa výpravy) učesat, po moooc dlouhé době zase vznikla nějaká ta fotka v postoji :-)

 

 

p6250124.jpg

 

 

p6250132.jpg

p7020142.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

31. 8. Drazí milí!!! Konec prázdnin je tu (pracujících páníčků se to asi stejně moc netýká), a já jsem se konečně hrubým násilím dokopala k tomu, nahrát fotky z našeho letního řádění! Kochejte se, prosím...

 

 20. 8. V rámci našeho průzkumu "kde si koupíme domeček, až budeme velcí a bohatí?" jsme se včera vypravili do vesničky Nebovidy a jejího okolí - krásná procházka, kterou zvládla i panička bez větší újmy :-) Pesani byli jak urvaní, Bertík si hned ze startu ve švestkovém sadu prohnal ušáka, Barunka pak prohnala Bertíka, všichni svorně jsme byli zablácení a zmáčení od řeky Bobravy, a nakonec jsme se chvilku vyhřívali na sluníčku na poli obklopeném lesem... Prostě idylka :-)

Jen Bertík to díky svému nesmírnému nasazení odnesl podrážděným okem a Barbucha se musela vykoupat... Ale jinak žádné ztráty!

 

8. - 10. 7. Pro velký úspěch odjíždíme na Vysočinu do Telecího všichni!

 

1. - 6. 7. Baruška sjížděla Vltavu, zatímco Bertík se proháněl po Vysočině :-)

 

8. 6. Chodíme cvičit s každým pejskem zvlášť - přináši to sice velké úspěchy, ale náročnost výcviku je obrovská... Hlavně panička je vždycky vyčerpaná jako... no jako pes :-)

 

12. 5. Máme tady další hárání, a Bertík už je evidentně dospělý pejsek, který má dost jasnou představu o rozdílech mezi fenkami a pejsky... Dočista se do Barunky zamiloval - tak nám držte palce, ať tu jejich lásku udržíme v platonické rovině :-)))

 

1. 5. Pořád je co dělat, a tak aktualizujeme málo...

Naše poslední zážitky jsou :

30. 4. Návštěva u kamarádů s pejsky - sešlo se nás až dost, jeden stafordširský bulteriér, jedna fenka cane corso, jedna malá pouliční směska, a samozřejmě obě B, tedy Baruška a Bertík :-) Vše probíhalo v přátelském duchu až do chvíle, kdy se Barunka v 1 hodinu ráno vydala na průzkum na sousední zahradu, a paní sousedka na ni chtěla vzít lopatu. Naštěstí se všechno vysvětlilo, a lopata zůstala tam, kde byla :-)

1. 5. Výlet na koloběžkách!!! Barunka celou cestu klusala v úsporném režimu, Bert se nedal rychlostí nás, koloběžkářů, zahanbit, a jako správnej frajer se nás celou cestu úporně držel. Dokud měl ještě dost energie, tvářil se jako malamut a tahal mě v náročnějších teréněch :-D

Doma jsme pak jen vytahali klíšťata, a pesani padli jako podťatí - tedy veskrze úspěšná akce!!! :-D

 

28. 3. Jak jsem předesílala - máme s Bertíkem nový cvičební program. Konkrétně zahrnuje stahovací ohlávku, která mému zlatíčku brání v intenzivním tahání, a pokud už zatáhne, popruhy mu stisknout mordu a hlava se mu stočí směrem ke mě.

Další změna nastala po tom, co jsem se rozhodla už nadále neignorovat pomíchanou hierarchii ve smečce. Barunka přes moji usilovnou protekci skončila až na pozici za Bertem - musím se holt smířit s tím, jak si to pošéfovali moji dva miláčci a jen si upevnit svoji alfa pozici :-D

Co se týče prosazování Bertovy dominance - nakonec jsem konzultovala s výcvikářkou Zuzkou Veselou z Vives Bohemia, která mi poradila ze všech dotázaných nejlépe :-)

Včera jsme byli s miláčky kontrolovat okolí našeho nového bydliště, a všichni jsme se vrátili plní nadšení, ještě plnější listí, a nejplnější nedočkavosti!!! Už příští víkend... :-)

 

22. 3. Vzhledem k Bertíkově nesmírnému temperamentu a puberťačení začínáme s novými výcvikovými metodami. Kromě toho nám začíná jaro, takže už se ani jeden z nás nemůže dočkat řádění v lese :-)

 

10. 3. Zero Basic Schönez dnes oslavil 1. rok života :-)

 

24. 2. Neustále pracujeme na Bertově výchově. Je to opravdu zdlouhavý proces, vzhledem k jeho velkému zanedbání ve štěněcím věku, ale nevzdáváme se a i malé pokroky velmi oceňujeme :-)

 

19. 12. Bertíkův posudek z dnešní výstavy:

9 měsíců, příliš velký, příliš dlouhé tělo, dobrá hlava, pěkné předhrudí, kosti a úhlení, potřeba lepší horní linie. Dlouhá linie. Potřebuje lepší vedení. (rozhodčí Daila Rocchi, Chorvatsko).

Známka VD 3 (v kruhu jsme byli 4)

 

Co dodat, Bertík je prostě kus chlapa a v dnešním trendu kokřích bonsají vypadá jako hromotluk :-D Přesto si myslím, že na kvalitách mu to rozhodně neubírá - v kruhu jsme byli se zkušenými vystavovateli, známku VD dostali všichni. A to, že potřebuje lepší vedení je taky pravda, příště prostě musíme víc trénovat... Náhodou bych řekla, že napoprvé to vůbec nebylo nejhorší :-)

 

13. 12. S velmi nepříjemnými pocity v okolí žaludku jsem včera zjistila, že mnou zde již jednou zmiňovaný "výcvikář", pan Zelníček, stále neopustil svůj velevýznamný post coby kynolog profesionál, ba naopak! Dokonce je teď majitelem psího hotelu - samozřejmě zde nabízí své služby coby laskavé ruky při převýchově psů. Pokud z mých slov kape ironie či zášť, je mi líto, nemohu si pomoct. Předem se omlouvám vám všem, kteří jste s jeho metodami spokojeni. Pro vás, kteří jeho metody ještě neznáte, připojuji několik drobných zajímavostí a odkazů (používám je zde s laskavým svolením autorky prvního článku).

www.mija.estranky.cz/clanky/pripady-od-kvetna-2010-_/rndr.karel-zelnicek-tryzni-pri-vycviku-psy.html

sites.google.com/site/svedskylosipes/dokumenty/zlaty-lovec-v-praxi

www.facebook.com/notes/psi-kusy/reakce-na-dopis-o-praktikach-hotelu-pro-psy-a-pana-zelnicka/151007431596781

www.hafici.cz/diskuzni-forum/povidani-o-vsem-moznem/podivne-metody-ve-vycvikove-skole-horys-lov/

(k předchozímu odkazu si dovoluji podotknout, že v článku se nejedná o Horys-lov Mirka Horáčka, ale pouze o název výcvikové školy ukradený panem Zelníčkem)

www.forrestretriever.wz.cz/phpBB2/viewtopic.php

www.calenzana.estranky.cz/clanky/vycvik.html

www.metro.cz/rozhovory/2513

 

 

11. 12. Bertík mi připravil dvojnásobně nepříjemné překvapení... V první řadě překousal kabel od ledničky, a v druhé řadě ho pěkně pokopala elektřina :-/ Naštěstí se mu nic nestalo, veterinář mi vysvětlil, že 220 voltů mu neublíží, pokud nemá slabé srdce... Přesto doufám, že se konečně poučil, a s tím svým kousáním definitivně skončí...

A ještě jedna zpráva: V chovatelské stanici, ze které je právě můj malý zlatý raubíř, je k mání krásný osmiměsíční černý kokřík, kterému jeho první páníčci nedokázali dát domov. Více na www.schonez.cz/

 

7. 12. Poslední novinky: čert nás neodnesl, Baruška už nikoho nesvádí, Bertík se zamiloval do sněhu a do frisbee, a trénujeme na předváděčce :-) Výstava sice čeká jen Berta, ale malé osvěžení Barušce jistě neuškodí...

 

29. 11. Barunka "konečně" hárá... Bertíka svádí všemi možnými i nemožnými způsoby - a on je rád, že si ho všímá, jen moc nechápe, co se to s ní děje... a tak, když se mu nastavuje, k ní příjde a kousne ji do ocásku :-D :-D (doufám, že na to až do jara nepřijdou :-D)

 

22. 11. Pokračujeme s Bertíkem ve výcviku. Jelikož pracujeme pod dohledem zkušeného výcvikáře, výsledky jsou až překvapující!!! Bertík s naprostou lehkostí vypracovává stopy, pouští se do stále větších vzdáleností a vrací se jako zkušený slídič.

 

9. 11. Nahrány fotky z výcviku, další ještě přidám.

 

 

 

7. 11. Návrat do civilizace... Víkend jsem s Bertem strávila na výcviku v Brodě nad Dyjí, protože jsem naznala, že by byla veliká škoda, nechat jeho evidentní kvality jen tak "ležet ladem" :-)

Pátek probíhal klasicky - stres z cesty, pak velké ufff!, že jsem nás neztratila, ubytování, seznamování, a večer příjemné posezení nad sklenkou vína. Probrali jsme kdeco, mimojiné i víkenodvý plán a zkušební řády.

Sobota už byla naostro. Práce na poli, plná slídění, dohledávaní, trní apod... Bertíka klasicky nadchla, první setkání s aportem už trošku méně, nicméně po tom, co se vřítil do smradlavé černé vody mi všechno odpustil, a nemohl se dočkat další práce :-D Zatím se projevuje jako pejsek rychlý, šikovný, chuťový, a dle mého skromného názoru se mnou velmi pěkně spolupracoval.

V neděli jsme cvičili už jen dopoledne - opět slídění, naše oblíbená discíplína, dohledání pohozeného králíka a aport s chůzí (resp. v našem případě tři kroky za vydatného povzbuzování :-D)

P. S. Bertík mě po tomto víkenud opravdu miluje. Soudím dle toho, že mi prokousl nehet, zlepšuje chůzi na vodítku, a po práci se mi stulil do klína, olízl mě a usnul :-)

 

5. 11. Odjíždíme s Bertem na výcvik...

 

 

31. 10. Dobrá tedy... Bertova práce na poli evidentně nebyla náhodná. Po třetím dni prohánění zajíců začal hlásit. Nemám k tomu asi víc co dodat, prostě se podívejte na video - hlášení tam sice díky vzdálenosti a větru není slyšet, ale pro představu o jeho kvalitách v terénu to snad postačí :-)

 

28. 10. Bertík mě dnes doslova srazil na kolena! Ráno jsme si přivstali a vyrazili na pole. Dorazili jsme na kraj pole, pustili oba pejsky a čekali, co se bude dít... Dělo se!!! Bertík začal s nádherným prostorným slíděním po poli, po pár desítkách metrů vypíchl prvního zajíce. Na maličkou chviličku se zarazil, a pak odstartoval bezchybnou akci pronásledování! Jelikož to byla jeho velká premiéra, neměl zrovna chuť nechat se odvolat, ale po prohnání pátého ušáka se začal sám od sebe vracet. Pro jistotu jsem ho vzala na vodítko - dvě minuty po připnutí se před námi samozřejmě zvedl další zajíc :-) Jelikož byl Bertík na vodítku, začal na něm šílet, ale co je hlavní - začal HLÁSIT!!!! To jsem opravdu nečekala, potěšil mě neskutečným způsobem!!! Díky tomu, že máme pole kousek od domu, můžeme zkoušet, zda to byla náhoda či nikoliv :-D

Barunka moc nechápala, o co jde, za jedním zajíčkem se zkusmo rozběhla, ale po dvaceti metrech to vzdala - ale i tak ji budeme brát s sebou. Ona od Berta okouká chuť k práci, on od ní poslušnost :-)

Jsem na ně na oba moc pyšná, jsou to moje malá chlupatá zlatíčka :-)

 

22. 10. Denodenně měříme s Bertíkem síly kdo s koho - a den ode dne je jasnější, že z Bertíka bude časem skvělý pracant i společník. Má velkou spoustu energie, kterou musí dostat ze své umanuté kokří hlavičky a těla. Začíná chápat, že z paničky nic nevyvrčí ani nevyštěká, a že plnit povely může být nejen snadná cesta k piškotu, ale i zábava - myslím, že pro psa s jeho inteligencí je základní výcvik jen malá výzva :-)

Baruška nám maličko Fattavkovatí a Lexovatí - je z ní najednou dáma na úrovni, povely plní s elegancí hodnou královny (když to teda musí být). Jinak je to pořád ta skvělá spolehlivá a láskyplná Baruška (a taky se odnaučila žárlit :-)) )

 

20. 10. Oba prcci dnes byli změřeni, a tady jsou výsledky:

Barushka Shanti Navaro: 39 cm

Zero Basic Schönez: 39 cm

Obojí je měřeno v kohoutku. Barča už nám nevyroste, takže její výška je super, a Bertíkova míra k jeho věku také patří :-) (i když díky hrudníku mě jeho "malá" výška překvapila :-) )

Bertík je stále velký pokušitel, ale díky každodennímu tréninku už se ukazují jeho kvality. Dnes jsme poprvé zkusili chůzi u nohy bez vodítka - a stejně jako Barušce mu to jde bez vodítka líp, nepochopitelné :-D Že by šlo o kokří pocit, že poslouchají proto, že chtějí, ne proto, že musí..? :-)

 

17. 10. Tak se nám Bertík doma definitivně rozkoukal a snaží se předvádět psí kusy v podobě vrčení a štěkání. Přisuzuji to strachu a nejistotě, přece jen stále nemá úplně ujasněno, kde jsou hranice. Nejstatečnější je samozřejmě zalezlý pod stolem :-D

Ovšemže máme i dobré zprávy! Místo postroje jsme Berta zapřáhli do obyčejného obojku a chůze na vodítku mu začíná moc pěkně jít! :-) Co mě překvapuje, je to, jak silně reaguje na hlas... A to není jediné překvapení - stále má potřebu něco nosit v mordě a reaguje na směrování rukou. U psa, kterého to nikdo neučil (předpokládám) je to více než milé :-)

A ještě jedna pochvala Bertíkovi - pokud se nejedná o měření sil a poslušnost, je to ohromný mazílek :-)

A aby došlo i na zprávy o Barušce... Nový pejsek ji trošku mate, už pominula doba uňafaného žárlení a Baruška přestala vyvádět pokaždé, když se věnuji Bertíkovi. Snažím se jim věnovat oběma stejně pozornosti a lásky, i když to zatím vypadá spíš tak, že jednoho pucuju, a druhého muchlám (není to tak, jen je každý z nich úplně jiný, a tak k nim také přistupuji :-) ).

 

14. 10. Oba pejsci jsou ostříhaní a díky super pomoci paní chovatelky, z jejíž stanice Bertík (Zero Basic Schönez) pochází, se vám můžeme pochlubit krásnými fotkami našeho nového přírůstku :-)

 

 

Obrazek

Obrazek

 

 

Nahrála jsem pár fotek z dnešního venčení. Bertík je u nás druhý den.

 

11. 10. Od včerejška máme nového člena smečky. Stal se jím půlroční Zero Basic Schönez. Je to pejsek krásný, leč bez řádné výchovy, což se projevilo během několika málo hodin. Naši první noc jsme zpečetili rozkousanou botou a zhruba dvěma boji o to, kdo tady bude vlastně šéf. Zatím vyhrávám, ale Bertík vypadá, že se o svoji pozici vůdce smečky bude bít jako lev, takže se ho snažíme s velkou láskou, pochopením, hromadou piškotů, ale taky hromadou výchovných opatření řádně usměrnit.

Naštěstí je tu Baruška, která nový přírůstek vychovává a jde mu příkladem :-) Zatím se Bertík tváří jako hluchý na přivolání, chůze na vodítku se mu také moc nelíbí... Ale věřím, že za pár týdnů všechno doženeme a Bertík se bude moci pochlubit nejen krásným vzhledem a zajímavým rodokmenem, ale i příkladným chováním :-)

 

1. - 3. 10. Kamarád nás pozval na výlet na Vysočinu, tak jsme se s Baru vydaly do vesničky Telecí. Jak se nám tam líbilo vidíte na hromadě fotek :-)

 

 

Obrazek

 

 

23. 9. Tentokrát jen takové malé videjko... :-)

www.youtube.com/watch

 

 

Obrazek

22. 8. I přes zdravotní obtíže jsme si vyšly na koupačku na přehradu - bohužel jsem zapomněla foťák, takže jsme s Barulí pořídily jen dvě fotky na dece :-)

 

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7. 8. Baruška neslyší... Snad je to jen tím zánětem, ale začíná mě to trošku děsit. Zezačátku jsem její nereagování na přivolání brala jako neposlušnost, ale když už neslyší ani volání k jídlu, je to vážné :-(

Kromě toho jsem vzdala boj s dredy, které se na ní během mé nepřítomnosti "záhadně" objevily. Každodenní několikahodinové česání vyřešily nůžky... Tento týden pro nás prostě nebyl moc úspěšný :-(

 

3. 8. Už jsem nesnesla Baruščino kňourání a zajela s ní k panu doktorovi - ortel zněl: zánět v obou uších :-( Dostala kapičky a do týdne prý má být v pořádku, chlupajda malá :-) Snad nám to tedy nepřekazí plánovaný výlet na vodu a LVT

 

27. 7. Tak jsem se včera Barunce vrátila ze Skotska! Vítání nám zabralo pouhých dvacet minut :-D Pak mi samozřejmě prošmejdila všechna zavazadla (co kdybych náhodou dovezla něco dobrého :-) ), a noc jsme strávily společně v postýlce...

Dnešek jsme pak zasvětily rozčesávání dredů a stříhání přerostlých pacek - ovšem po třech hodinách jsem to vzdala, musíme pokračovat příště :-) Co se týče poslušnosti, rodinka péči zvládla skvěle, takže Barča neohluchla (jak jsem se původně bála), a Lukášek - který měl za úkol ranní venčení - se díky naší chlupaté krasavici začal pěkně osamostatňovat...

 

19. 5. Nevím, jestli je to tím, že Barunka končí své třetí hárání, nebo se "pomamila", ale začala venku značkovat jako pejsek :-D Před odjezdem jsme zvládly koupání, ještě nás čeká přistřižení drápků, a pak už jen moc a moc muchlání.

A aby se nám po mém návratu lépe vracelo do starých kolejí (protože se trošku bojím, že do mého příletu zpět do ČR Barunka zcela "ohluchne") jsem nás ještě honem honem přihlásila na LVT v Lučkovicích :-) Díkybohu bylo ještě místo, takže letos už konečně pojedeme...

No, tváříme se pozitivně, ale je to hrůza :-/ Tak nám držte palce, ať se jedna bez druhé nezblázníme :-)

 

23. - 25. 4. jsme se zúčastnily historické bitvy v Libušíně. Celá akce probíhala v parádní atmosféře, jen samotná bitva nedělala Barušce nějak dobře - prostě děla a píšťaly jejímu oušku zrovna nelahodí. Spolu s námi se účastnilo několik čistokrevných vlků, psů známých i neznámých ras a maličká fenka huskyho. Barule z ní ze začátku sice nebyla zrovna nadšená, ale jakmile došlo na užírání štěněčích granulek a společné koulení se v listí... Bylo po problému :-)

 

Krásné jaro s Barunkou trávíme hlavně pobíhám po lese, kde objevila novou super zábavu - válení v bahně. Užíváme si spolu, dokud to jde, protože náš odjezd nakonec nebude společný, ale budu muset svoji lepší chlupatou polovičku nechat doma u rodičů :-( Přeprava do Skotska totiž bohužel není možná ani letadlem, ani vlakem, ani autobusem... Prostě obrovská zrada od Angličanů :-/ Nicméně věřím, že to všechno nějak ustojíme a po návratu si zařídíme společné bydlení :-) (to ale neznamená, že se na to loučení nějak těším :-( Právě naopak :-((( )

 

21. 2. Drazí přátelé, naše dlouhotrvající nečinnost je jen zdánlivá! Z velké části ji způsobuje obrovské pracovní nasazení paničky, která dnem i nocí vydělává na granulky a troufnu si říci, že z ještě větší části je způsobena celkem zánovními (ale o to hektičtějšími) přípravami na náš společný odjezd do světa :-)

Pokud by měl kdokoliv z vás nějakou zkušenost z cestování s pejskem, budu moc ráda, když se se mnou o tuto zkušenost podělí :-)

 

15. 2. V Baruščině rodné chovatelské stanici čekají na své nové páníčky štěňátka z vrhu C - 1 zlatý a 1 černý pejsek a 5 černých feneček :-)

Bližší info na: www.shantinavaro.xf.cz/

 

Obrazek

 

 

7. 2. Včera jsme s Baruškou navštívily CHS Shanti Navaro, kde se sešla početná kokří společnost. Přijel bráška Bazi s celou rodinkou, Hakalovi s Cannberkou a Arwen, Berenika a Annie z Ořechového vrchu s páníčky, Zojka Schönigerová (bez smečky, jen se synem Michalem :-)) a jako zlatý (doslova) hřeb se setkání zúčastnil náš dědeček Chairman s Jirkou Horákem...

Bylo to strašně fajn, i když Baruška si to až tak moc nemyslela :-D Dovolila jsem si totiž hladit jiné psy než ji!!! a taky (proboha, chápete to?!) mě tam neustále "obtěžovala" jiná černá kokří slečna, maličká Cambris :-) Nějak se jí u mě zalíbilo, takže asi nebudu moct Kolesíkovi navštívit do té doby, než budou štěňátka zadaná, jinak nevím nevím :-)

 

29. 1. Panička si takhle sedí na kafíčku s kamarádkou, povídají si, povídají... A dopovídaly se k tomu, že by si taková princezna, jakou Barunka zaručeně je, zasloužila vlastní Facebook. No, sečteno a podtrženo, pokud byste se s Barunkou chtěli na FB kamarádit, najdete ji pod jménem Barushka Shanti Navaro :-)

 

24. 1. Opakování přivolání - ohluchnutí po druhém hárání se ještě nějak nespravilo :-D A panička se u toho málem přerazila - stopovačka většinu času zamotaná kolem kotníků, pak jeden tvrdý pád na led... Ale výsledek se dostavil :-D

 

13. 1. Panička konečně přidala fotky :-)

 

8. 1. Sněhové venčení (jedna z vzácných chvil, kdy je černý pes večer vidět :-) )

 

27. 12. Vycházka v Němčicích se smečkou Shanti Navaro a bráškou Bazim. Při této příležitosti se mi jako obvykle vybil foťák - ale kdyby se tak nestalo, viděli byste děsivé věci (děsivé pro ostatní páníčky, hned vysvětlím :-D).

Procházka probíhala v přátelském a klidném duchu, a to až do chvíle, kdy se na poli zvedla srna!!! Alex a Bazi se okamžitě vydali po stopě - prostě lovci jak mají být. Po cestě zvedli nějakého zajíčka - za tím se pro změnu pustila Abby (ta se ale od páníčka nechala odvolat :-)), no a zbytek smečky... Athea je prostě lenoch a moje černé zlato... leželo u kraje pole a vykusovalo si bodláky :-D :-D Ani ji proboha NENAPADLO hnát se přes pole plné bahna jen kvůli nějaké zvěři...

Na druhou stranu, nemusela jsem se bát, že se mi někde zapomene :-) Prostě celá babička :-D Zbytek procházky už proběhl v klidu, pohodě a se všemi lovecky i nelovecky zaměřenými psy :-)

 

15. 11. Jsme si vyšli s Baruškou, smečkou Shanti Navaro a jedním jejím páníčkem na vyhlídku v Lelekovicích :-)

 

6. - 8. 11. jsme hlídali naši větší skorosestřičku Abby-Galle Shanti Navaro :-) Nevím, kdo z nás všech si to nejvíc užil, ale za sebe musím říct, že dva pejsci nejsou ještě žádná hrůza, naši byli z Ebičky naprosto unešení a Barunka předvedla, jak žárlivý umí kokřík být :-)

V pátek jsme Abby převzali docela pozdě, takže jsme se šli jen proběhnout do výběhu, nabaštili jsme se a šli spát. Jo, předtím jsme ještě naučili jezdit Ebičku výtahem - super zážitek, málem přišla o ocas...

Sobotu jsme strávili celou venku, Chvilku mi trvalo, než jsem holky nějak usměrnila co se chůze na vodítku týče :-D Zezačátku to vypadalo jako pouštění draků, a uznávám, že jsem jim to moc neulehčovala... Ale nakonec jsme se srovnali, a vypadali jsme jako neskuteční profíci!!! :-D Večer jsme všechny padly do postele na jednu hromadu (téměř doslova) a nehly se až do pozdního dopoledne (jediný, kdo se v noci hýbal byla Abby, když se zapřela nohama do zdi a jemně mě odsouvala kamsi do neznáma :-D)

V neděli jsme zkusili procházku po centru (pro naši retrívří návštěvu asi taky novinka) a opět velké muchlání u nás doma. Brácha dokonce obě holky česal :-) Večer jsme se naposledy prošli a Ebičku jsme předali pánečkům, kteří už měli v autě nastěhovaný zbytek smečky (maminku Athejku dokonce na předním sedadle :-D)

Jediná smutná věc z víkendu - nezvládala jsem všechno to muchlání, česání a hraní skloubit s focením, takže nemáme žádnou dokumentaci :-( Nicméně, ty zážitky za to stojí :-D

 

26. 10. Opakování matka moudrosti - takže opět aportky :-)

 

22. 10. Naše delší odmlka byla naplněna spíše lenošením, takže náš počáteční úspěch s aportem dostal drobné trhlinky :-( Ale protože se dneska udělalo venku tak krásně, zajely jsme si spolu do Kohoutovic na výlet, kde jsme potrénovaly nějaké to odložení, šoulačku a samosebou aport - tedy spíš jen jeho držení (Barunka vypadala, že mě buď kousne, nebo pozvrací). Nakonec jsme se ale přece jen k nějakým výsledkům dobraly a dokonce se nám něco málo povedlo i zdokumentovat :-)

Po cestě na trolejbus jsme se potkali s dědou Chairmanem a "strejdou" Basem. Byli z nás tak nadšení, že paní Horákové málem utrhli obě ruce :-D

 

29. 9. Panička už nedokázala déle vzdorovat jasné skutečnosti - Barunka touží neustále něco žmoulat v mordě... A tak jsme dnes popadly půlkilový aportek, který jsme tak dlouho obcházely širokým obloukem, otevřely jsme dózičku plnou piškotků, a za jásavého "Barunko, chceš aportek?" jsme dnes zvládly DRŽ!!! Panička to bůhvíproč považuje za nějaký úspěch... Baruška považuje za úspěch objevení nového způsobu mámení dobrot :-) A všichni jsou spokojení...

 

18. - 20. 9. O tomto víkendu jsme s Baruškou absolvovaly výcvik v Lučkovicích. V pátek jsme po úmorné desetihodinové cestě dorazily na místo, Baruška se uložila do chatky s našimi kamarádkami z jarního výcviku Chainie, Betty a Sárou a panička se šla "socializovat" :-) (socializace probíhala do 2:15)

V sobotu ráno jsme se rozdělovali do skupin, já jsem se srabsky chtěla ukrýt mezi štěňaty, ale zaprvé jsem dostala jasný povel od druhé kokří paničky Blanky a zadruhé bylo v této skupině asi 20 pesanů, a to samí ohaři. Tak jsme se s Baruškou staly součástí skupinky prcků :-)

Během soboty jsme si všichni zopákli vodění na řemeni, odložení a barvu. Pro nás byla barva něco nového, ale k mému údivu se Barča předvedla moc hezky (když jsme vycházeli k barvě, pan výcvikář nás povzbudil slovy: "Tak jdeme zkusit toho černýho cukršpaněla. No netvař se tak, jdeme pouštět draky!") Bála jsem se děsně, ale naše princezna je asi přece jen šikulka :-)

V neděli jsme absolvovaly samé novinky. Zkusily jsme si slídění, nahánění a šoulačku, zvládly jsme výstřel a stopu vůdce. Pro profíky je to asi něco naprosto normálního, ale pro mě... Oproti jaru to bylo zlepšení o 200%, Baruška nejenže opustila útočiště u mé nohy, ale dokonce slídila, a to tak, že moooc pěkně a dokonce se i chvilku udržela ve stopě zvěře (a to se dostala do zazvěřeného prostředí přibližně potřetí v životě - za což bych si teď nejradši... :-)). Jak vypadá šoulačka jsme nejprve omrkly u sousedů, a pak jsme se taky otestovaly - a dostaly jsme pochvalu, prý napoprvé moc dobré :-) A nakonec, protože bylo pole pěkně mokré, nás náš milý pan výcvikář nechal vyzkoušet si stopu vůdce. Jako pravá nadšená panička jsem sebou praštila do bahna a napjatě čekala, jestli mě moje zlato najde. Našla! Skočila mi do obličeje zabahněnými tlapkami a hrdě si mě odvedla z pole :-D

Celý výcvik jsme zakončili obědem a nástupem, kde jsme se rozloučili s letošní výcvikovou sezonou...

 

16. 9. Tak jsem si pochvalovala, jak jsme se s Baruškou pěkně popraly s pubertou a ejhle! Dnes se mi zničehonic rozběhla pryč z výběhu, a to přímo na silnici. Velmi důrazně jsme si celou situaci vysvětlily a vyšlo z toho dokonalé daunování na píšťalku - i dálku :-) Takže všechno zlé je opravdu k něčemu dobré :-)

 

 4. 9. Naše princezna dnes slaví své první narozeniny!!! :-)

Přidala jsem pár fotek z "oslavy" (oslava sestávala převážně z mučení Barušky při přípravě misky plné masa a odměn :-D)

 

2. 9. Hlásíme novou zkušenost, a to chození po centru Brna bez vodítka! Bylo to sice o nervy a paničce se nejednou orosilo čelo hrůzou, ale když je taková skleróza a nechá vodítko doma... Aspoň máme ozkoušenou další situaci :-)

 

27. 8. Tak máme dobré zprávy - Barule už zase smí trošku chodit, tak začínáme s vycházkami :-)

A druhá dobrá zpráva (a doufám, že to ocení i naši kokří sourozenci :-D), našla jsem videjko, když byla Baruška ještě úúúplné mimčo - takže je tam samozřejmě i se svými brášky a sestřičkou a maminkou Lexinkou :-) Tak se kochejte...

http://www.youtube.com/watch?v=WDOCW3Nd4Uk

 

11. 8. Jelikož se mi už definitivně přestalo líbit Barčino neustálé kulhání, navštívili jsme dnes s rodinkou pana doktora. Neudělal nám ani trošku radost - podezření na zánět okostice... Tudíž pro nás padá tábor, výcvik i zkoušky... Což asi Barunka oželí celkem snadno, jen by mě zajímalo, jak budeme zvládat naprosté omezení pohybu :-( Měla jsem obří radost z toho, jak báječně se poslední dobou spravila a zbavila se své lenory a teď tohle :-( Jediný příjemný zážitek u veterináře byl ten, že jsme potkali Paťku s paničkou Ilčou a paní Schönigerovou se synem Michalem a půlkou smečky :-)

 

31. 7. Byly přidány fotky z Otavy, tak se můžete kuknout, jak to Barušce slušelo na lodi :-)

 

26. 7. Víkend jsme s Barulí strávily poněkud severněji, a to na hradě Hukvaldy :-) Konala se tam bitva "dobývání hradu Hukvaldy", a tak jsem si řekla: Co jsme ještě s Barunkou nezkusily? Spaní ve věži a reakci na spoustu historicky oděných lidí a výstřely z píšťal :-) Barule byla jako vždy skvělá, jediný problém byl se spoluspící paničkou a jejím nevychovaným štěndem, ale i takové zpestření musí být :-) Střílení z píšťal a děl naši fenečku příliš neuchvátilo, ale byla moc statečná a během chvilky pochopila, že nás opravdu nikdo zabít nechce. Při spaní ve věži se projevily její hlídačské schopnosti a dokonce už začíná být vstřícná i k poznávání cizích lidí (pokud nám ovšem v noci nesunou lavičku na hlavu, to se OPRAVDU naštvala a dotyční darebáci se kvůli temnému vrčení raději odstěhovali o dům dál :-D ). Byla úžasně hodná, určitě si něco podobného brzy zopakujeme :-)

 

19. 7. S Barulí jsme týden na Otavě přežily bez větší újmy (kromě dvou- až třípatrových štípanců na paničce a několika dredů na pesanovi :-) ) Protože stav řeky byl trošku... řekněme prudší než obvykle, Barule plavala jen 2x či 3x, nicméně už víme, že to umí! Dokonce se pro mě neohroženě vrhla do vln, když mě i s lodí strhl proud :-D Spaní pod stanem jí nedělalo problémy a po pobíhání po kempu se ke mě vždycky spolehlivě vrátila (díkybohu). Je to šikulka, dokonce bych řeklo, že ji ten týden moc prospěl - přestala se jen tak povalovat a zase se trošku hýbe :-) Fotek je málo, ale několika se jistě zanedlouho pochlubíme :-)

 

A trošku nepříjemná věc - opět se ke mě dostal článek z výcviku pana Zelníčka... Jelikož mám s jeho metodou osobní zkušenost, mohu k tomu říci asi toliko: Nic přínosného to nebylo! Je to zlý člověk a jestli se prezentuje jako "výcvikář", je to lež. Barču měl v rukou jen pár minut, načež jsem si ji vzala k sobě, s tím, že se budeme jen dívat. A pěkný pohled to nebyl. Představa, že mi během výcviku pes radši uteče a zoufale pobíhá po lese a nechce se nechat přivolat za žádnou cenu... Domů jsem jela skoro s brekem a se psem vyklepaným jak startka. Od té doby jsem se zúčastnila výcviku s opravdovými výcvikáři a moje rada zní: Nechte si poradit od lidí, kteří už zkušenost s výcvikářem mají!!! Protože ten pocit zrady a ztráty lásky někoho tak úžasného, jako je váš pes... Za to to vážně nestojí. Pomalý a důsledný výcvik dá vám oběma mnohem víc než tupé násilí :-( Hodně úspěchů při výcviku všem!!!

 

10. 7. Barunčina falešná březost nám dává celkem zabrat - ale aspoň díky ní moc pěkně přijala nového člena domácnosti, kocoura Franka. Dva dny se s námi nebavila, ale pak pochopila, že její pozice je neohrozitelná a navíc to divné štěně není tak úplně k zahození (až na to, že jsem je dneska ráno přistihla pod stolem a skoro to vypadalo, že Barča kocoura kojí :-/ ). Snad už to nebude trvat dlouho, je to hrůůůza :-)

V pondělí s Barulí odjíždíme na vodu, tak jsem zvědavá, co mi na to řekne :-)

 

27. 6. Tááákže, co se týče dnešní výstavy... Dostaly jsme VD, posudek nic moc, za zmínku by stála snad jen pochvala "ušlechtilé fenčí hlavy" :-) Nj, stejně jsme to tak trošku čekaly, je pravda, že nejsme s Barulí moc ve formě ani jedna, ani druhá :-(

Zato naši přátelé a kamarádi si vedli moooc dobře! :-) Patty dostala výbornou (pořadí jsem nestihla zjistit, protože jako velmi dobré jsme opustily kruh hodně rychle), stejně tak si výbornou a CAC odnesla naše teta Cannberka s naší kokří "babičkou" Lenkou Hakalovou :-) Moc moc gratulujeme a doufáme, že se do září trošku zlepšíme... Jinak asi na výstavy definitivně zanevřeme a budeme zatrpkle tvrdit, že nás nikdo nedokáže docenit :-D Tak!

 

23. 6. Dneska se byla Barule stříhat, díkybohu paní Schönigerová je profík, takže ten náš poslední zásah trošku spravila. Sice to moc nešlo, protože... To bylo prostě příšerné :-) Ale to co šlo upravila a dokonce mi poradila, jak teď na Barču. Po konzultaci s ní mám opět o čem přemýšlet - Baruška má podle všeho falešnou březost, takže její občasné výpadky a neuvěřitelné přibírání je nám konečně jasné... Co dělat, tato výstava asi bude z těch horších, ale dobře nám tak - příště budeme chytřejší :-)

 

18. 6. Tímto se Barunce hluboce přehluboce omlouvám!!! Je to sice lenorka, nicméně je neskutečně chytrá, učenlivá a šikulka nejšikovnější! Moje obří obavy z povelů píšťalkou  byly úúúplně zbytečné :-) Dnešní dopoledne přineslo jeden obří úspěch, a to v podobě zadaunování na písknutí :-) Jsem na Barču moc pyšná!!!

 

13. 6. Už jsem to zmínila v návštěvní knize, ale proč to nezopakovat :-) Z Barunky se po hárání vyklubala pěkna lenora. Nejenže vycházky tráví výhradně maximálně 10 metrů ode mě, ale ona se, ta potvůrka malá, rozhodla, že běhání je jen pro chrty, a ona tedy rozhodně chrt není, že! Takže ať se snažíme jak chceme, je ochotná nám a našemu blbnutí obětovat tak pět minutek, a pak se někde svalí do trávy a blaženě kouše klacek. Nojo, celá babička Fattavka... :-D

 

4. 6. Dnes slaví štěňátka z vrhu B 9 měsíců - GRATULUJEME!!!

Stejně tak gratulujeme naší "tetě" Athejce :-)

 

2. 6. Baruška vypadá jako kyberpes. Rada pro všechny experimentátory se stříháním vašeho kokra: NIKDY nechoďte ke "střihačům", kteří sami nemají kokříky!!! Já jsem to udělala, a taktak jsem zabránila tomu, aby byla Barča komplet sjeta strojkem. Vypadá opravdu děsivě, proto příštích pár týdnů nečekejte žádnou velkou obnovu fotogalerie. Jen se modlím, aby se jí srst dala alespoň přiměřeně do pořádku... Má jaksi šišatě oholenou hlavu, uši pořád stejně střapaté, díky výbrusu nožek působí dojmem soudku na párátkách... Prostě hotový HAL 9000 :-( Mimoto se paní střihačce povedlo při holení krku Barušce zajet strojkem do mordy, takže tekla i krev... No prostě děs a hrůza, po prázdninách jdu na kurz střihání a trimování a salon Schönez už nikdy nebude nahrazen nikým jiným! Dlouhý výlev, ale muselo to ven :-)

 

31. 5. Naši milí kokromilci! Jak jsme s mou drahou chlupatou polovičkou avizovaly, tento víkend jsme strávili s bratříčkem Beni Ábesem. Je to neskutečné zlatíčko, plné chuti se zavděčit a s neuvěřitelnou hromadou kokří lásky, kterou nutně potřebuje někomu věnovat! Protože je to vlastně pořád ještě prcek, během malé chvilky od Barči okoukal nějaký ten povel a s velkou vervou se snažil nám udělat radost svou poslušností :-)

Pokud by někdo z vás věděl o šikovném páníčkovi, který se nebojí nějaké té práce a spousty muchlání, určitě koukněte na http://www.shantinavaro.xf.cz/ - tam se o Beníkovi dozvíte vše od štěňátka až po jeho první (a zatím poslední) výstavu :-)

 

28. 5. V rámci výcviku a samozřejmě i zábavy jsme dnes jely navštívit dědu Chairmana, který vypadá stále stejně skvěle. Jen ho trošku dráždilo Barčino nedávno ukončené hárání, ale naštěstí si dal říct (Barča ho kousla do ucha) :-)

Jirka Horák nám poradil, jak nejlíp na aport a odnesly jsme si od něj králičí packy a dvě letky. Barušce se nejdřív klasicky nechtělo, ALE!!! Domů už si nesla jednu packu v mordičce a ne a ne ji pustit! :-D To se prostě pozná opravdový profík, moc děkujeme :-)

Kousek od domu nás dostaly kroupy, takže jsme došly nejen vyběhané z lesa, ale i promočené a pomlácené od krup - malých, zato pěkně ostrých :-/ Ale i tak moje nadšení nezná mezí, Barule se vrhá po aportech, takže teď už to budeme jen zlepšovat... :-)

 

27.5. Dnes se náš bráška Beník vrátil zpět k paní chovatelce. Shání nového páníčka, který bude mít veliké srdce, pevnou, ale laskavou ruku a spoustu času a energie na zlatého temperamentního kokřího kluka.

O víkendu se s Beníkem uvidíme, takže přidáme snad i nějakou fotečku a jistě se nějaké info objeví i na stránkách CHS Shanti Navaro (v odkazech). Beníkovi moc držíme palce a pevně věříme, že se mu dostane páníčka, jakého zaslouží :-)

 

26. 5. Já jsem to tušila :-) Během dnešní dvouhodinové vycházky se ukázalo, že Baruška stále poslouchat umí, jen se jí poslední dobou prostě trošku nechtělo... Dávám návratu jejího vychování týden, maximálně dva ;-)

 

25. 5. Dobře, přiznejme si to... Pěkně jsme s Barulí zlenivěly! Navíc maminčina pomoc při venčení přinesla své ovoce - Barča přestala brát vodítko na vědomí tím způsobem, že když se jde na vodítku, automaticky to neznamená "k noze", ale prostě "venčím si jak chci" (rozumějte Barunka, NE páníček!). Tudíž jsme se dnes venku trošku popraly, Baruška musela být uvedena do obrazu, ale pak už to celkem šlo. Pěkně mi při tom pomohlo naše nové krásné vodítko (které je určitě stejně chutné jako to minulé, takže visí pěkně vysoko mimo dosah zoubků :-D).

Ovšem protože už mi sundali sádru a Barunčino první hárání jsme taky úspěšně přežili, musíme se pochlubit "tréninkovým plánem" pro příští dny! Panička bude pro začátek trénovat nohu a Barunka si musí vzpomenout na přivolání, do kterého se jí poslední dobou nějak přestalo chtít :-/

 

12. 5. Tak se pobyt mé nohy v sádře snad pomalu chýlí ke konci, tudíž výcviková pauza, která nás postihla, bude brzy nahrazena tvrdou dřinou! Přesto se Barča několikrát pokusila o výměnu rolí :-D Připojuji fotky z našeho výcviku - tedy z mého, kde cvičím Barču, i Barčina, kde cvičí ona mně... ;-)

 

4. 5. I když by se mohlo zdát, že jsem kvůli zlomené noze začala Barunku zanedbávat, není tomu tak. A výsledkem mého snažení je bezproblémový daun, a to i za chůze, kdy Barule padne k zemi a já jdu dál :-) Myslím, že tímto jsme pěkně odstartovaly osmý měsíc Baruščina života :-)

 

25. 4. Tak jsem si jako pěkně nezodpovědná panička včera zlomila nohu. Udělalo nám to sice trošku čáru přes rozpočet, tedy přes náš báječný výcvikový plán, nicméně se nedá nic dělat - občas se s Barulí vypajdáme ven na sluníčko, panička hodí nožku hore na lavičku a aspoň trénujeme přivolání na píšťalku :-)

 

23. 4. Ráno jsme se s Barulí vypravily seznámit se s dalším úžasným pejskařem, Jirkou Horákem, a samozřejmě jsme také byly zvědavé na dědečka Chairmana a strejdu Basiho :-) Nejdříve jsme si pěkně popovídali u kafíčka, nechali Barču otrkat, a pak jsme se v sestavě "2 páníčci, 3 psi" vydali na procházku do lesa. A světe div se! Barule není jen gaučák, jak jsem ji podezírala, jen to chtělo akční kokříky!!!

Byla to prostě paráda, Chairman je úžasný elegán a sympaťák, kromě toho vypadá o několik let mladší (a podle fotek je to krasavec odmalička :-)). Strejda Basin Barušku pěkně prohnal a celou dobu se úpěnlivě dožadoval aportování :-D

Snad se nám podobné akce vydaří častěji - a snad i bez deště...

P.S. Barunka se taky líbila :-)

 

19. 4. Po uplynulém víkendu jsem došla k nezvratnému přesvědčení, že mám doma rozkošnou kokří lady...

V pátek jsme se sešli v Němčicích v naší obvyklé silné sestavě (řekněme naše zdravé jádro :-) ), tedy já s Barčou, Lenka s holkama a s Bazim a paní chovatelka se smečkou. Na zahřátí jsme si dali malou procházku přírodou, kde našim pesánkům jako největší zábava přišlo válení se v bahně a po hnusné, obrovské, zdechlé rybě, blééé!!! (tady si jen dovolím upozornit, že princezna Barunka se nikde neválela, jen rybku ochutnala a jinak se držela na cestičce)

Sobotu jsme odstartovali menším výcvikem na zahradě, vyzkoušeli si odložení a základ aportu. Odpoledne jsem se šla s Barulí projít do pole - a musím říct... Jsem děsně šikovná, dobře lovecky vedená panička! Vypíchla jsem (narozdíl od Barči) dva zajíčky. Ono taky proč by se honila, když na to má lidi, že? :-)

V neděli se k nám přidali Baghírkovi a musím říct, že Baghíra je krásný kokří mladík! Jeho nový sestřih nás naprosto nadchnul, tak jsme ho s sebou vzali do terénu, ať se taky peřdvede. Předvedl! Stejně jako brácha Bazi skočil do nějakého tekutého fujtajblu u cestičky :-D Ve stínu blízkého lesíka jsme si pak zopákli odložení, chůzi na řemeni a aport (tentokrát už bez boje). Barule se bohužel uložila přímo do bodláků, takže došlo i na nůžky :-( Ale aspoň jí nebude takové horko a do výstavy jí srst doroste :-)

Bylo to moc fajn, Barunka je téměř neuvěřitelně spolehlivá, jen se bohužel projevilo, že bydlíme v centru Brna... Nicméně pracujeme na nápravě, tak uvidíme, jak se bude naše práce nadále vyvíjet :-)

 

12. 4. Dnešek jsme s Barulí strávily na výletě. Naším cílem byla Macocha - Barunka si užila spoustu cestování, běhání a nechyběla ani zkouška trpělivosti a strach o to, jestli ji panička dočista neodložila v obchůdku se suvenýry :-) Ale ukázala, že je holka statečná a paničce věří, takže nevyváděla, jen se po cestě domů neopovážila vzdálit víc než na několik metrů... Koneckonců, páníčci občas bývají nevyzpytatelní...

 

Ještě malý dodatek - byly přidány nové fotky (konečně), ale protože bych těch alb měla za chvíli strašně, ale opravdu strašně moc, 3 akce jsem smrskla do jedné galerie. Pokud by někdo trpěl tímto drobným nedostatkem, může kouknout na rajče (uživatel "michellleee"), kam dávám víceméně všechno :-)

 

11. 4. Opět jsme byly s Barunkou cvičit u Štěpaná Horáka poblíž Horky nad Moravou. Odvezly jsme si rady, kterak se poprat s naším neoblíbeným "hledej", dále se ukázalo, že má Barča výborné chování po výstřelu, je zvědavá na vodu a nos se nám nakonec taky projevil - několikrát našla křepelku (jednou ji to doslova koplo, až udělala utočku na místě :-D) a láskyplně do ní šťouchala čumákem :-) Při chůzi na řemeni jsme opět perlily.

A aby nebylo paničce líto, že se tam jen tak poflakovala, aspoň se vrátila spálená :-)

 

8. 4. Hlásíme další novou zkušenost - vytahování klíšťat :-D Zní to banálně, ale vytahujte z malé černé akční kokřandy klíště přisáté vtipně na horním víčku! Hned po stříhání drápků největší vzrůšo... Zkoušeli jsme to násilím - ale ani dva jsme Barču nepřemohli (má ukrutnou sílu :-) ).  Tak jsem to zkusila sama (tedy já a pytlík dobrot) - a klíště je venku. Vlastně obě, druhé se našlo hned vzápětí :-) A prý neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš... Pche!

 

7. 4. Dneska jen taková technická - Baruška už se nebojí vysavače! Jen se ho nebála tak intenzivně, že strčila čumák do hadice a divila se, proč ji ta divná věc chce vcucnout :-D

 

4. 4. Dnes jsme jely s Baruškou fandit našim kamarádům a příbuzným na výstavu do Ostravy - a jistě i díky naší podpoře (jak taky jinak, že :-)) náš bráška Basileios s paničkou Lenkou vyběhal další VN, teta Athejka si odvezla V, skorosestřička Abby obdržela VD, stejně jako Baruščina maminka Alex, kterou to strašně nebavilo (všichni přece ví, že je krásná, tak nač takový cirkus?!), a naše kamarádka, černá kokřička Paťka, byla oceněna V4 ze sedmi fenek - a to se výstavy účastnila poprvé. Máme holt samé krásné psí kamarády a kamarádky :-)

Barunka vše bedlivě sledovala, chvilkami se dokonce velmi vehementně drala do kruhu :-D Aby jí nebylo líto, že se s ní nic zvláštního nedělo, jako správně zapálená kokří panička jsem se vrhla na nákup pejsčích potřeb a nakoupila nějaké to vybavení na česání a stříhání, cestovní látkovou misku a sama jsem si odvezla hrníček s kokříkem! A protože se mi někde cestou povedlo vytrousit Baruščin náhubek, jako omluvenku jsem pořídila nějakou tu dobrůtku a konečně jsme se spolu s našimi chovateli vydali domů...

 

24. 3. Do fotogalerie byly přidány fotky z výcviku v Horce. (konečně máme s Baruškou nějaké společné :-D)  Děkujeme panu fotografovi :-)

 

22. 3. Dnes jsme se s Barulí vrátily z výcvikového víkendu a protože jsem plná dojmů, nešlo to zkrátit... Fakt ne :-) Takhle to probíhalo:

Pátek 20. 3. 2009

Hned po práci jsem naházela nějakou neladnou hromadu věcí do krosny a s klasickým „co nemám, to nepotřebuju“ jsme s Barčou vyběhly na autobus směr Olomouc. Díkybohu pan řidič bral i na stání, bohužel to vyšlo na nás... Z Olomouce jsem zavolala Štěpánovi, který pro nás vyslal řidiče, takže do Horky jsme se už vezly jako dámy :-) Jelikož jsme dorazily chvilku před pátou, jen jsem odhodila krosnu na pokoj a už jsme byly mezi hromadou pesanů před chatou. Všichni jsme byli uvítání, byli nám představeni výcvikáři, a pak jsme se všichni šli doubytovat. My s Baruškou jsme sdílely pokoj s pálenou kokřicí Chainie s Chalupecké louky a parson russell teriérkou Sárou (díkybohu se Barča projevila – narozdíl od těchto dvou fen – jako klidný a nedominantní pes, jinak by asi celý víkend chlupy lítaly :-D Nelítaly jen proto, že slečny byly v době naší nepřítomnosti zavírány do klecí :-D)

Sobota 21. 3. 2009

Hned po snídani jsme začali naostro cvičit. Protože je Barča zatím prcek, šly jsme mezi štěňata a sebekriticky přiznávám...  Ač nejmladší, byla fakt nejlepší :-D Základní poslušnost „probíranou“ ráno má dávno zmáknutou a lehni se naučila během chvilky. Odpolední „hledej“ na poli nám šlo už poněkud hůř. Jenže vysvětlete unavenému štěňátku, že mu vnucujete, ať něco hledá, když neví o co jde :-) Bažantí slepici ve vysoké trávě pak Baruška cítila, ale přiblížila se jen na metr... Přesto jsem na ni hrozně pyšná. Jako mimčo to zvládla skvěle, a to, že i po tolika hodinách práce stále perfektně poslouchala, pro mě bylo naprosto dostačující.

Neděle 22. 3. 2009

Nedělní dopoledne jsme začali socializačními hrami, zopakováním základní poslušnosti a zkoušením vleček. Barunka se chytla zhruba v půlce, ale pak už šla neomylně za kořistí :-) Celý výcvik skončil obědem a nástupem...

Celkově to bylo bezva, počasí taky nebylo nejhorší a Baruška se předvedla v tom nejlepším světle. Jsem na ni moc hrdá, určitě budeme pokračovat ve výcviku nadále :-)

 

 

15.3. Dnes jsme se s naší Shantimaminkou Libkou a velkou částí psí smečky vydali do Kostelce k bráškovi Bazikovi. Bylo to parádní setkání - retrívří dámy se pokoušely všechny Baziho hračky rozkousat na třísky (a semtam byly i úspěšné), malé Lošťandy, Verunka a Nikolka, předvedly, jak bravurně zvládají péči o jakýkoliv počet pesanů, kokříci si užili nejen kadeřnickou péči, ale i vyhánění bažantů a válení se v bahně :-)

Barunka byla ještě trošku slabá, ale držela se moc statečně a když bráškové otravovali, patřičně je usměrnila ;-)

 

11. 3. Tak už to konečně začíná vypadat, že se nám Baruška uzdravuje - díkybohu!!! Bylo to pěkných pár dní hrůzy, takže moc děkuji všem, kteří na nás mysleli a podporovali nás :-)

 

7. 2. 2009 jsme se vydali na naši první výstavu. Já i Baruška jsme byly lehce nervozní, přesto jsme společně vyběhaly známku VN a jako bonus krásný posudek :-)

 

 

Náhledy fotografií ze složky Duocacib

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář